VÁNOČNÍ TRHY VE ŠTRASBURKU JAKSI NETRADIČNĚ

Štrasburk je malebné francouzské město, které má překrásnou vánoční atmosféru. Na vánoční trhy lze narazit na každém rohu, a tak je motivací k procházce nejen objevování historického centra, které je zapsané na seznamu památek UNESCO, ale také zahřátí se svařákem. 

Při procházení nazdobenými ulicemi jsem měla pocit, že jsem v pohádce. Jenže místo pohádky jsem se objevila v jiném žánru: v hodně vtipné komedii pro odvážné. A víte proč? Stala jsem se součástí projektu Kreativní autobus. Přivezl bandu zlínských studentů různých kreativních oborů až do Štrasburku. A díky tomu jsem objevovala nové místo hodně netradiční formou. Na programu bylo poznávání města, návštěva evropského parlamentu a také trénink odvahy, překonávání svého ostychu, jazykových bariér i strachu.

 

YES MAN V ULICÍCH

Sníte taky někdy o tom, jaké by to bylo, kdyby…. 

Kdybychom se nebáli mluvit s neznámými lidmi? 

Kdybychom se nestyděli za svou nedokonalou výslovnost cizích jazyků? 

Kdybychom nepřemýšleli furt o tom, jestli není trapné to, co děláme, říkáme a místo toho byli jednoduše sami sebou? 

Jak by nám splněné "kdyby" pomohlo při studiu, v práci, při zapadnutí do kolektivu, při cestování i sbírání různých zkušeností?

Dobrá zpráva je, že jsme na cestě nemuseli jenom snít, ale mohli si to sami vyzkoušet. Kolikrát jsou bariéry jenom v naší hlavě a díky špetce odhodlání včetně povzbuzení ze strany ostatních je můžeme postupně rozbít. A o tom byla i cesta kreativním autobusem. Jeden den jsme měli ve stylu YES MAN a říkali jsme příležitostem více ano místo ne.

Upřímně, podílení se na tomto projektu byl pro mě jeden velký yesman. Kývla jsem na příležitost, u které jsem opravdu netušila, co mě čeká. 

Tak třeba:

• Školila jsem jinde než na domácí půdě a v typických školících prostorech, kde mám vizuální prezentaci, technické vybavení, flipchart a pevnou půdu pod nohama. 

• Připravovala jsem na dálku workshop v zimních ulicích neznámého města. 

• Vydala jsem se na tří denní cestu s padesáti lidmi, které jsem neznala. 

A výsledek? Jasně, že byli účastníci skvělí, blázniví, zábavní, město okouzlující a program zajímavý!

Během krátkého výletu přece nemůže být čas prokrastinovat, proto první kolo povídání o odvaze při cestování proběhlo rovnou v jedoucím autobuse. Byl to pro mě hodně netradiční zážitek – být u prvního sedadla, v ruce drátový mikrofon a přednášet o historkách z cest na cestě. Účastníci zájezdu se dověděli, jak si odvahu potrénovat. Někdy stačí od dobrého nápadu neprošvihnout tři vteřiny, jindy zas příležitostem říkat více své ANO místo přemýšlení, proč by to zase nešlo. 

Teorie nikdy nestačí, a tak praktičtější kolo proběhlo rovnou v ulicích Štrasburku. A to byla naše odpolední komedie s názvem YES MAN v ulicích. V hlavní roli byly menší skupinky účastníků, které měly seznam 46 úkolů a neomezené možnosti svojí kreativity i spontánnosti. Výsledek? Nasmáli jsme se fakt pořádně.

YES MAN ÚKOLY

Chcete vědět, jaké úkoly se plnily? Uvedu několik příkladů. Někdy se povedlo splnit úkol nejen jednotlivci, ale i celé skupince najednou. Dokonce se podařilo splnit i více úkolů v jeden krátký čas, proto uvádím tyto úkoly vedle sebe.

ÚKOL: Zazpívej lidové písně. Vyzvi někoho k tanci, zatanči na náměstí a natoč si to.

ÚKOL: Dej si ponožky na ruce a objednej si kávu.

ÚKOLY: Vytvoř si ceduli se slovy FREE HUGS a někoho obejmi. Vydělej si na ulici 5 euro.

Zákulisí: Honzu objímání natolik bavilo, že s tím nechtěl přestat a odmítal si vylosovat nový úkol.

Terez celé dopoledne chodila po městě a říkala, jak jsou jí nepříjemní žebrající lidi. Neustále ji někdo zastavoval, strkal do ní a prosil o příspěvek. A co se nestalo. Zrovna ona si náhodně vylosovala úkol - vydělej si 5 euro. Všechny nás překvapila a byla skvělá. Neuvěřitelně se překonala, udělala si z toho srandu a šla lidi prosit o pár drobných. Po centech sesbírala malou sbírku kovů, jenže na splnění úkolu to ještě nestačilo. Pěti eurovou bankovku se jí povedlo neplánovaně získat během minuty, kdy zpívala a tančila s pouliční kytaristkou.

ÚKOL: Zazpívej neznámému člověku Happy birthday. Vytvoř v ulicích dobrou party a roztančete to tam. Začni zpívat na náměstí a rozezpívejte i ostatní lidi. Vydělej si na ulici 5 euro.

Zákulisí: Dívali jsme se kolem sebe, komu bychom zazpívali narozeninovou písničku. Kluci zahlédli procházející dámu s kytarou. A tak jsme naskákali kolem ní a rychle začali zpívat. Překvapená byla až až. Pověděla nám anglicky: "Děkuji vám, ale já dnes nemám narozeniny." A tak jí odpovídáme: "To nevadí, prostě to berte tak, že je tohle váš den a my chceme, abyste si ho pořádně užila." Dostala od nás narozeninový přípitek a už neprotestovala. Všimli jsme si její zabalené kytary, proto jsme ji poprosili o společnou písničku. "A co takhle nějakou vánoční?" ptal se jí jeden ze skupinky. Že prý ví, že je doba vánoční a každý chce něco takového slyšet, ale v repertoáru to nemá. Nakonec se dáma taky překonala a verzí nanana jsme si dohromady zazpívali Rolničky, rolničky. Během pár vteřin se kolem nás vytvořilo publikum z kolemjdoucích. Terez roztančila malé děti a nám už nešlo o plnění úkolů. Užívali jsme si tu spontánní chvíli. A měli jsme radost, že můžeme zpestřit den všem lidem kolem nás.

ÚKOL: Vyzuj si botu a dělej, že s ní telefonuješ.

ÚKOL: Vysvětli lidem v centru Štrasburku, že si mají vážit atmosféry Vánoc v češtině.

Tento úkol byl pro nás jeden z nejvtipnějších. Poslechněte si to na videu.

ÚKOL: Vyvenči někomu psa, pohlaď si ho a zjisti jeho rasu a věk.

Zákulisí: Sehnat psa byl trošku problém. Moc lidí se s nimi na vánočních trzích neprochází. Honza ulovil jediného psa, který se kolem nás objevil. Majitelé si mysleli, že je Honza obdivovatel jejich miláčka a celé situaci přihlíželi s velkým úsměvem.

Tak schválně, zvládli byste všechny úkoly?

CO ZAŽÍT VE ŠTRASBURKU

Co jsme ještě viděli ve Štrasburku? Honosnou katedrálu Notre Dame. Její gotická věž je vysoká 142 metrů a kdysi byla nejvyšší na světě. Vevnitř budovy je zajímavý orloj.

Oblíbila jsem si most Le Pontes Couverts, kde není kam spěchat. Opíráte se o zídku, díváte se na staré město a jste nadšení okouzlujícím výhledem na část Le Petit France. Vidíte staré domy, kanály a věž katedrály. Nedivím se, že je toto místo pro Štrasburčany nejoblíbenějším cílem nedělních procházek.

Jsme kreativní autobus, proto nešlo minout Muzeum moderního a současného umění. Najdete zde díla od Františka Kupky, Picassa i abstrakce s geometrickými tvary od Kandinského.

Hudební místnost, autor Kandinsky

K objevování Štrasburku patří samozřejmě ochutnání alsaské kuchyně. Na společné večeři jsme začali ochutnávku s tarte flambée (slaný cibulový koláč). Dalším chodem byl šukrut (zelí, jitrnice a uzené maso) nebo kohout na víně. A jako dezert se podávalo mé oblíbené creme brulee s křupavým karamelem na povrchu. Dověděli jsme se, že alsaské pivo je nejlepším ve Francii. Jenže je to oblast známá i dobrým vínem. Co si vybrat k večeři? Osobně jsem nerozhodnost vyřešila efektivně – vyzkoušela jsem oboje.

Kohout na víně

creme brulee

EVROPSKÝ PARLAMENT

Cestu jsme zakončili návštěvou paní europoslankyně Martiny Dlabajové. Pozvala nás na zasedání evropského parlamentu ve Štrasburku. A pro osvěžení jejího náročného dne jsme v nejvyšším patře plenární místnosti předvedli mexickou vlnu.

Díky organizačnímu týmu, byl to skvělý výlet!

Bára

PS: Více fotek Štrasburku, jen tak pro radost.

Pohled z mostu Le Pontes Couverts

Říká se, že nejlépe se pozná město z lodi. Naši účastníci by řekli, že to byla hezká hodinová projížďka. Teplo a hlas ze sluchátek příjemně uspával. A focením se nezdržovali, protože je nešlo kvalitně pořídit přes zamatlané sklo. Takže relax :)

Pohled z muzea moderního umění

Moje doporučení: sejděte z ulice po schůdcích dolů a dostanete se na procházku přímo podél vodních kanálů. Je to krásné ve dne i v noci.

5 rychlých postřehů aneb jací jsou Dáni

Dánsko mě očarovalo. Strávila jsem tam poslední říjnový víkend. Potkávala jsem lidi, kteří mi kolikrát na cestě poradili, pomohli nebo jsme společně popili. A tak jsem si u nich stihla všimnout pěti drobností, které je spojovaly.

Jací jsou Dáni?

1. Pro Dány je všechno daleko.

Dánové jsou zvyklí jezdit ve městě na kole. Jezdí všude a za každého počasí. Pro deštivé dny mají připravenou pláštěnku a pláštěnkové kalhoty. 
Jakmile se jedná o chůzi, je hned všechno jinak. Zjistily jsme to při našem procházení. S kamarádkou Verunkou máme chůzi rády, a tak jsme prochodily Kodaň i Odense. V Kodani jsme se procházely 25 kilometrů během odpoledne. V Odense to bylo osm kilometrů jen při hledání správné adresy našeho bydlení. Jasně, nejsou to zázračné počty. I tak jsme během procházení sem tam potřebovaly poradit správný směr. A jaká byla typická reakce Dánů? „It´s quite far, you know.“ Ať už jsme hledaly kavárnu za rohem nebo místo o pár kilometrů dál. Pokaždé nám připomněli, že je to hróóózná dálka.

2. Dánové nestopují.

Stopovaly jsme na pěti různých místech a nejčastější reakcí řidičů bylo:

„Proč nejedete vlakem? Já vás klidně hodím na nádraží.“

„Vy jako vážně stopujete? Ale tady nikdo nestopuje.“ Více o stopování v samostatném článku.

3. Dánové jsou hrdí na své pivo.

Domácí vás hnedka vezmou do místní hospůdky nebo do pivního muzea. Pokud jste nerozhodní a nevíte, které pivo si z velkého počtu variant objednat, není problém. Výčepní vám natočí degustační vzorky do malých skleniček. 

Je to jistota, že si vyberete podle svého gusta a nevyhodíte dvě stovky bez požitku. Holt cena piva není jak u nás a v přepočtu jedno dánské pivo vyjde na šest českých. Půl litr je za 45 DDK.

4. Dánové jsou hrdí na "dánský hot dog."

Bez ochutnání slavného dánského párku v rohlíku vás rozhodně nepustí domů. Je k dostání ve spoustě pouličních stáncích za 20 – 35 DDK. Speciálnost je ukrytá v tom, že si můžete vybrat z několika druhů párku, které jsou OPRAVDU (na to vždy upozorní) z vepřového masa. Doplní se to různými druhy hořčic a kečupu, čerstvou cibulí, kyselou okurkou a posype smaženou cibulkou.

5. Dánové si to umí udělat hezké.

Atmosféru si dotvářejí hořícími svíčkami, které jsou všude - doma i v restauracích, na stolech i za okny, vevnitř i před venkovními dveřmi v lucernách. Hořící světlo dotváří atmosféru útulného a příjemné domova. A svíčky zapalují jak ženy, tak i sami pánové. Romantické, že?

Bára