JIŽNÍ VIETNAM

Objevování země, která má rýže a pepře na rozdávání, téměř 3.000 km pobřeží, několik podnebných pásem a necelých 100 mil. obyvatel. Pokud chceš objevit místa od Saigonu po Hanoji, je to vzdáleností přibližně jako vyrazit z Brna do Moskvy. Prostě daleko.

• Co když na cestu nemáš celý život, ale jen tři týdny?
• Jak procestovat STŘED a JIH VIETNAMU na vlastní pěst?
• Jak zažít odpočinek na okouzlujících plážích bez lidí?
• Jak objevovat pestrou krajinu na motorce, autobusem, pěšky či lodí?

Vietnam jsem navštívila na přelomu leden/únor 2018, těsně před místním Novým rokem.

V několika dílných článcích ti popíšu pár veselých historek, tipy kam vyrazit i s jakými náklady počítat. Ukážu fotky nádherného okolí Mui Ne, Dalatu, Saigonu i delty Mekongu. Úrodné krajiny plné rýžových polí, kávových plantáží, salátu a květin. Vodopády, pouště i pláže. Ve Vietnamu je možné najít téměř cokoliv. Na severu v lednu i sníh :)

Tak cooo, jaké to bylo?

Každého zajímaly moje první dojmy ze tří týdnů ve Vietnamu. A tak s tebou v úvodu sdílím jednu zprávu, kterou jsem psala kamarádovi.

 „Jsme zpátky z Vietnamu. Jsem nově závislá na vietnamské kávě (cafe sua), jarních rolkách a arašídové omáčce. Z motorky mě šíleně bolel zadek a jednou téměř skončila v řece. Můj mobil si zabavil nějaký vietnamec. Bylo to pestré, krásné, někdy náročné. Nejlepší bylo si koupit simku s datama. Díky tomu jsme ani moc nebloudili a bylo to snadnější cestování. Kolem delty mekongu jsme si to taky projezdili. Pěkné. Nejvíc času jsme byli v Centrální Vysočině kolem Dalatu a níže u moře v Mui Ne.“

PRVNÍ DEN - SAIGON A CESTA DO MUI NE

Přiletěli jsme ráno do Saigonu a hned jsme si na letišti koupili místní simku od Vinaphone. Měla lepší ceny než druhá společnost. Sim pouze s daty 5 GB a na příjem hovorů, bez kreditu, na jeden měsíc. Cena asi 130.000 (130 Kč).

Vyhledali jsme si v google mapách MHD spoj do centra, odkud nám z Hans Café jel sleeping bus do Mui Ne. Lístek na MHD stál 5.000 na osobu. Řidič si chtěl přilepšit, tak nám vrátil málo peněz. Ohradila jsem se a pohotově vymyslel, že nám prodá tři lístky. Jeden za krosnu. Takhle jsme přišli o první pětitisícovku. Naštěstí v přepočtu na českou korunu asi jen o pět korun, čert to vem.

Přes vyhledávač https://www.baolau.com/ jsme si hledali dálkové spoje. Akorát pozor, je možné zakoupit spoje pouze dva dny předem. Později už jen přes zavolání či osobně u daného dopravce. V cestovatelských kavárnách zatím nevedou rezervace online, přepisují si je do papírových archů. Proto zpracování trvá déle a potřebují mít denní rezervu.

Cesta spícím busem trvala pět hodin a stála 120.000. Vevnitř foukala silně klimatizace a byla docela zima. Vyplatí se si vzít s sebou mikču, jak do paluby letadla. V buse je povinnost být bosky a mohli jsme si vzít jen mini baťůžek. Vše ostatní se vezlo v zavazadlovém prostoru.

Cesta utíkala docela rychle. Vevnitř není záchod, proto řidič udělal dvě přestávky na toaletu. Vždy to bylo v místě s bufetem či nějakými obchůdky, kde si lidi i zašli na rychlé jídlo. Přestávky trvaly obvykle 15 – 30 minut. Steward nám rozdal mini vodu jako pozornost podniku. A zeptal se nás, v jakém hotelu bydlíme. Bus totiž dělal pro všechny cestující rozvážku, aby to měli co nejblíže ke svým cílovým destinacím. Funguje to i opačně. Když dopravci nahlásíte, kde bydlíte, vyzvedne vás cca hodinu před odjezdem dálkového spoje. Svoz i rozvoz je bezplatný.

Kolem 18:30 jsme dorazili do našeho hotelu, kde jsme měli objednaný honeymoon room za 700 Kč. Postel byla ve tvaru velkého srdce, na kterém byly rozházené květinky na přivítanou. Hotel měl malý bazén a restauraci. Docela přijatelné ceny. Za malou colu a kávu s mlékem (cafe sua) 15.000 D. Za snídani (vajíčko s pečivem) 35.000 D.

JÍDLO VE FOOD COURT MUI NE

Blízko byl food court, kde se dalo dobře najíst. Hlavně u jídel byly obrázky a ceny. Oblíbili jsme si jedno vietnamské bistro, kde měli výborné jarní rolky s krevetkami a arašídovou omáčkou za 60.000, pho bo (hovězí polévku) za 55.000 a další dobroty. Jinde jsme měli BBQ mořské plody za 80.000 včetně rýže a salátu. Grilovaného tuňáka za 100.000.  Třetinkové pivo Saigon bylo za 16.000. Když jsme jedli v restauraci, dostávali jsme po jídle jako dezert navíc čerstvé ovoce (třeba meloun a mango) na talířku. Fresh juice z manga a jiného ovoce byl za 25 až 40.000, kokosová voda (fresh coconut) za 30.000 a u pouličních stánků za 25.000. Vyzkoušeli jsme street foodové jídlo. Např. placičky (něco jako mini slané palačinky s mořskými plody) jedna za 5.000 včetně salátu a omáčky.

 

DRUHÝ DEN – MUI NE

Mui Ne je rozvíjejícím se přímořským letoviskem, které získává na čím dál větší oblibě. Jedná se o krásnou pláž blízko staré rybářské vesnice.

Neměli jsme rozplánováno, kde kolik dní zůstaneme. A tak jsme měli velkou svobodu ve spontánním rozhodování. Když se nám tu líbí, prodloužíme si hotel o další dvě noci. Ráno jsme zajeli vyměnit peníze do banky, která měla nejlepší kurz. Lze směnovat za dolary i za eura.

Na vypůjčené motorce z hotelu za 130.000 jsme si celou vesnici projeli. Na hlavním tahu byla normální silnice, ale některé vedlejší ulice byly plné kamenů, děr a písku. Sem tam ležela mrtvá krysa, přešla kráva přes cestu anebo volalo malé dítě helooou.

Na jídlo jsme se zastavili v restauraci u hlavní cesty. Je to v podstatě rodinný obývák, ve kterém spí v hamace otec rodiny, když zrovna nemusí vařit jídlo. Matka sedí u lavorů s mořskými plody a čeká, kdo si z kolemjedoucích něco koupí. Vevnitř seděl jeden pár starších Němců se svým vietnamským průvodcem, tak jsme doufali, že se jedná o dobrý podnik. Jenže při nakouknutí dovnitř se nám pár věcí nezdálo. Necítili jsme se tam dobře. Příště se nebudeme snažit být slušní a zahnat vnitřní hlas, který tě hlodá a říká uteč. Manželé na sebe dost pokřikovali, v menu nebyly uvedené ceny a za jídlo, které se prodávalo jinde v rozmezí 25 -60.000 jsme zaplatili 120.a ani to nechutnalo dobře. Smažená rýže a nudle. K tomu pivko a cafe sua. Obsluhovala nás dcera, která neuměla anglicky. Složitě jsme jí vysvětlovali, že jsme si objednali kávu s mlékem a ona přinesla jen kávu. Nakreslila jsem i obrázek krávy, jak se z vemene do hrníčku dostane mléko. To nepomohlo, donesla nám horkou vodu. Nakonec jsem šla za bar hledat krabičku s kondenzovaným mlékem, abych jí ukázala, o co si celou dobu říkáme.

Při procházení po pláži u rybářské vesnice vás určitě osloví rybář, který vám nabídne svezení v loďce. No spíše v hrnci :)

Po jídle jsme si zajeli na procházku po malé říčce Fairy Stream (Suoi Tien).

Bylo to hezké osvěžení, kdy jsme bosky chodili po pískovém korytu řeky. 

Kolem dokola byly palmy, zahrady, kopce a písečné duny. Na jednom místě bylo možné se projet na pštrosovy. Jinde si koupit kokos za 25.000, pivko či si zazpívat karaoke. Na konci byl malý vodopád a stejnou cestou se šlo zpátky. Červený písek a kaňon.

Stihli jsme před šestou večer sledovat západ slunce, který měl dech beroucí barvy. K tomu jsme měli drink, lehátko a pocit naprosté pohody a svobody. Kokos s malibu a pivko Saigon za 25.

Na večeři jsme zajeli do části, kde bylo více resortů a restaurací. Zaskočilo nás, že je tu víc nápisů v ruštině než v angličtině či vietnamštině. Jsou tu ruské lékárny a obchody. Aspoň se v nich dal sehnat tmavý rum. To je rozdíl oproti Filipínám a Thajsku, kde je v každém obchodě několik druhů rumu. Ve vietnamských je jen pivo, víno a sem tam něco navíc.

TŘETÍ DEN – MUI NE

Na motorce jsme zajeli na výlet na chámské věže. 

Výrazně lepší byl západ slunce na poušti a běhání v písečných dunách.

Na jedné duně byla šílená hromada lidí, kteří čekali frontu na kus linolea. Malé děti to prodávají jako turistickou atrakci, bobování na dunách. My si vedle našli svoji vlastní dunu a vyblbli se pořádně. Později v koupelně po nás zůstala slušná hromádka červeného písku. Vyklepávali jsme ho ze všech kapes.

Večer jsme zajeli do cestovatelské kavárny koupit lístky na autobus. Stačí opět nahlásit, kde bydlíte či na jakém místě vás mají před odjezdem vyzvednout a přijede pro vás bezplatně svoz.

DALŠÍ CENY V LEDNU/ÚNORU 2018

• Mango stávalo 15 – 25.000 za kg.
• Meloun 12.000 za kg.
• Limetky 25.000 za kg.
• Cola 15.000 za 1,5 litru.
• Voda 7.000 v obchodě, 10.000 ve stánku.
• Nejmenší filtr na kávu za 25.000 (v supermarketu i za 20.000)
• Litr benzínu 20.000
• Vstupné do Crazy House v Dalat za 50.000
• Ubytování v Backpackers Paradise v Dalat 300.000 včetně snídaně a večeře
• Ubytování v Can Tho 150 s klimatizací (130. bez klimatizace)
• Ubytování Home stay po osobní domluvě 140.
• Pronájem motorky za různé ceny na různých místech: 140.000 (vyjednaná cena ze 150. když jsme ji měli na více dní), 150.000, 210.000 cena, když jsme jeli mimo Dalat asi 150 km a báli se, že to zničíme. Dala se sehnat slabá motorka i za 80.000 na night market v Dalatu.
• Trajekt z Rach Gia do Phu Quoc za 330.000
• autobus z CanTho do Rach Gia za 120.000